egenda říká, že zámek v Bochotnicy byl postaven Kazimierzem Wielkim, který, přebývajíc v nedalekém Kazimierzu Dolnym dělal neoficiální výlety na zámek, aby se zde scházel se svoji milenkou Esterkou. Fakta však nepotvrzují založení hradu Kazimierzem. Šetření ukazují, že to nebyl Kazimierz Wielki, ale rod Firlejów, který postavil v Bochotnicy obranné sídlo.

Na kopci nad říčkou Bystrą již značně dřív existovalo opevnění, které kolem poloviny XIV. století byly využito vzpomínaným rodem Firlejów při stavbě zděného zámku. Kamenné obvodové zdi byly zesílené širokým, na 50 metrů širokým, příkopem a objímaly značnou oblast 7000 metrů čtverečních, Firlejowie umístili v jejich okruhu obytné budovy i budovy hospodářské. Vjezdová brána se nacházela na jihu a od severu byl dvůr uzavřen jednotraktovým obytným objektem.

V roce 1399 nemovitost zakoupil od Firlejów Klemens z Kurowa, který začal přestavbu zámku, v které pokračovali později jeho potomci během první poloviny XV. století. Ve výsledku této přestavba se zámek obohatil o druhou obyvatelnou kamenno-cihlovou budovou, která obsahovala tři podlaží a byla jednotraktová. Všechno ukazuje na to, že ani prvotní zámek Firlejów, ani pozdější Kurowskich neobsahoval věž. V jiho-východním rohu byla umístěna nová vjezdová brána, po které se zachovaly stopy falešného mostu i fragment vyřezávaného ramene pod otvorem brány.

V 

Foto: ZeroJeden, VI 2003

XV. století zámek zajali lupiči pod vedením Anny Zbąskiej, kteří okrádali okolní obyvatelé a také projíždějící kupce. Po jednání s raubíři v roce 1523 byl zámek z nařízení Zygmunta Starego převeden do rukou rodiny Samborskich. V první polovině XVII. století ji opustili a ta se do dneška proměnila v ruinu. V roce 1890 A. Zwierzchowski vyrobil projekt obnovy ruin, ale nezrealizoval ho. V letech 1964-1965 ho prozkoumávali architekti z Politechniki Wrocławskiej pod vedením Ewy Różyckiej.

Až do dneška se ze zámku zachovaly jedině fragmenty kamenných a cihlových zdí v přízemí.

Ukáz na mapě