Pűeklad:
  á  mek v Borysławicach zaloŸil kancléű velké koruny a gnìŸnickę arcibiskup Wojciech Jastrzêbiec v roce 1423. Byl zaloŸenę na pűibliŸnì ètvercovém pùdorysu, dva rovnobìŸnì poloŸené bytové objekty byly spojené dvìma oddíly obvodové zdi, tvoűíc obdélníkovę dvùr. V polovinì XV. století byl dodateènì postaven druhę prstenec zdí, rovnobìŸnì od stávajících zdí obvodovęch a vznikl parcham o ±íűce kolem 7. metrù. Tehdy zámek je±tì neobsahoval vìŸe, které byly postaveny teprve v polovinì XVI. století. Potom bylo dodìláno je±tì jedno kűídlo podél severo-vęchodního oddílu zdí.
V XVI. století zámek pűe±el do vlastnictví Gêbickich a potom Szczawińskich. V roce 1656 bìhem taŸení ho ±védové rozbili. Zkou±ky obnovy zùstaly na nule a hrad definitivnì osiűel v XVIII. století a dodnes se rozpadá.
AŸ dodnes se zachovaly pozùstalosti obvodovęch zdí a fragmenty stìn vjezdové vìŸe z XVI. století.
Richard
Rogiński v kníŸce "Zámky a tvrze v polsku - historie a legendy" cituje legendu svázanou s hradem. Po dávné lesku zùstala jen bílá paní. Povídají, Ÿe celou dobu bydlí na zámku, ale ukazuje se jen pűed vęznamnęmi událostmi. V okolí ji spojují se sousedním hradem v Besiekierach, kterę vlastnili rovnìŸ Szczawińscy. Byla to asi jejich dcerka, která si nechtìla vzít vybraného nápadníka. Za svévolnost ji pűivezli z Besiekier do Borysławic a uvìznili jí v nejvy±±ím patűe vjezdové vìŸe. Milenec usiloval o její propu±tìní. Pűes podplaceného stráŸníka k ní propa±oval ±òùru, po které se mìla spustit dolù. ±òùra v±ak byla ±patnì upevnìná a dìvèe spadlo a na místì zeműela. Povídá se, Ÿe od té doby èeká na svého osvoboditele. |