ámek v Borysławicach zaloŸil kancléű velké koruny a gnìŸnickę arcibiskup Wojciech Jastrzêbiec v roce 1423. Byl zaloŸenę na pűibliŸnì ètvercovém pùdorysu, dva rovnobìŸnì poloŸené bytové objekty byly spojené dvìma oddíly obvodové zdi, tvoűíc obdélníkovę dvùr. V polovinì XV. století byl dodateènì postaven druhę prstenec zdí, rovnobìŸnì od stávajících zdí obvodovęch a vznikl parcham o číűce kolem 7. metrù. Tehdy zámek ječtì neobsahoval vìŸe, které byly postaveny teprve v polovinì XVI. století. Potom bylo dodìláno ječtì jedno kűídlo podél severo-vęchodního oddílu zdí.

V XVI. století zámek pűečel do vlastnictví Gêbickich a potom Szczawińskich. V roce 1656 bìhem taŸení ho ©védové rozbili. Zkoučky obnovy zùstaly na nule a hrad definitivnì osiűel v XVIII. století a dodnes se rozpadá.

AŸ dodnes se zachovaly pozùstalosti obvodovęch zdí a fragmenty stìn vjezdové vìŸe z XVI. století.

Richard Rogiński v kníŸce "Zámky a tvrze v polsku - historie a legendy" cituje legendu svázanou s hradem. Po dávné lesku zùstala jen bílá paní. Povídají, Ÿe celou dobu bydlí na zámku, ale ukazuje se jen pűed vęznamnęmi událostmi. V okolí ji spojují se sousedním hradem v Besiekierach, kterę vlastnili rovnìŸ Szczawińscy. Byla to asi jejich dcerka, která si nechtìla vzít vybraného nápadníka. Za svévolnost ji pűivezli z Besiekier do Borysławic a uvìznili jí v nejvyččím patűe vjezdové 

Foto: ZeroJeden, IV 2007

vìŸe. Milenec usiloval o její propučtìní. Pűes podplaceného stráŸníka k ní propačoval čòùru, po které se mìla spustit dolù. ©òùra včak byla čpatnì upevnìná a dìvèe spadlo a na místì zeműela. Povídá se, Ÿe od té doby èeká na svého osvoboditele.

Ukáz na mapì