ámek v Borys³awicach zalo¾il kancléø velké koruny a gnì¾nický arcibiskup Wojciech Jastrzêbiec v roce 1423. Byl zalo¾ený na pøibli¾nì ètvercovém pùdorysu, dva rovnobì¾nì polo¾ené bytové objekty byly spojené dvìma oddíly obvodové zdi, tvoøíc obdélníkový dvùr. V polovinì XV. století byl dodateènì postaven druhý prstenec zdí, rovnobì¾nì od stávajících zdí obvodových a vznikl parcham o ¹íøce kolem 7. metrù. Tehdy zámek je¹tì neobsahoval vì¾e, které byly postaveny teprve v polovinì XVI. století. Potom bylo dodìláno je¹tì jedno køídlo podél severo-východního oddílu zdí.

V XVI. století zámek pøe¹el do vlastnictví Gêbickich a potom Szczawiñskich. V roce 1656 bìhem ta¾ení ho ©védové rozbili. Zkou¹ky obnovy zùstaly na nule a hrad definitivnì osiøel v XVIII. století a dodnes se rozpadá.

A¾ dodnes se zachovaly 

Foto: ZeroJeden, IV 2007

pozùstalosti obvodových zdí a fragmenty stìn vjezdové vì¾e z XVI. století.

Richard Rogiñski v kní¾ce "Zámky a tvrze v polsku - historie a legendy" cituje legendu svázanou s hradem. Po dávné lesku zùstala jen bílá paní. Povídají, ¾e celou dobu bydlí na zámku, ale ukazuje se jen pøed významnými událostmi. V okolí ji spojují se sousedním hradem v Besiekierach, který vlastnili rovnì¾ Szczawiñscy. Byla to asi jejich dcerka, která si nechtìla vzít vybraného nápadníka. Za svévolnost ji pøivezli z Besiekier do Borys³awic a uvìznili jí v nejvy¹¹ím patøe vjezdové vì¾e. Milenec usiloval o její propu¹tìní. Pøes podplaceného strá¾níka k ní propa¹oval ¹òùru, po které se mìla spustit dolù. ©òùra v¹ak byla ¹patnì upevnìná a dìvèe spadlo a na místì zemøela. Povídá se, ¾e od té doby èeká na svého osvoboditele.

Ukáz na mapì