Hrad ve městě Krosno Odrzańskie

a místě opuštěného hradiště s hliněnými valy a kůlovými palisádami nad Odrou vybudovali ve 13. stol. slezští Piastovci zděný zámek. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně vratislavský kníže Jindřich Bradatý (Henryk Brodaty), jemuž patřily zdejší pozemky až do jeho smrti v roce 1238. V roce 1249 bylo založeno knížectví glogovské, v jehož hranicích se ocitlo také Krosno. Prvním knížetem glogovským byl Konrád I. , který rovněž mohl iniciovat stavbu zámku.

Při současném stavu výzkumu není známa podoba a rozsah zámku ve 13. stol. Je možné, že byl vystavěn na pravidelném půdorysu s jedinou obytnou budovou, jejíž gotické zdi se dochovaly ve stávajícím severním křídle. V letech 1294 - 1319 patřilo Krosno Brandembursku, později se vrátilo do vlastnictví glogovských knížat výměnou za pozemky v oblasti Sulechova a Świebodína (Świebodzin).

Za časů glogovských knížat Jindřicha (Henryka) IV. A Přemysla v první polovině 14. stol. byl zámek rozšířen. Tenkrát bylo postaveno křídlo s branou a s nevelkou věží se schodištěm.

Po smrti Přemyslově se knížectví glogovské a s ním i Krosno stalo součástí Čech. Druhé, jižní obytné křídlo bylo vybudováno zřejmě během přestaveb v 15. stol. Na počátku 16. 

Panorama Krosna Odrzańskiego i zamku na sztychu Daniela Petzolda z 1711 roku, 'Die Kunstdenkmaler der Provinz Brandenburg Kreis Crossen', 1921

stol. byl zámek opět přestavován a získal první znaky renesance. Změněno bylo křídlo s branou a jižní křídlo získalo podloubí.

V letech 1579 a ž 1590 přibylo křídlo východní, vystavěné na vnější straně hradby a znovu bylo upraveno křídlo s branou. V roce 1634 zámek vyhořel, ale brzy byl opraven. Po dělení Polska se Krosno ocitlo na území Pruska, jehož panovníci proměnili zámek na vojenská kasárna. Tuto funkci plnil ještě do druhé světové války. V roce 1945 byl zničen a při rekonstrukcích z let 1964-66 byla restaurována jen část zástavby. Nyní je využíváno jen křídlo s branou, v němž je zřízen klub.