a místě opuątěného hradiątě s hliněnými valy a kůlovými palisádami nad Odrou vybudovali ve 13. stol. slezątí Piastovci zděný zámek. Jeho zakladatelem byl pravděpodobně vratislavský kníľe Jindřich Bradatý (Henryk Brodaty), jemuľ patřily zdejąí pozemky aľ do jeho smrti v roce 1238. V roce 1249 bylo zaloľeno kníľectví glogovské, v jehoľ hranicích se ocitlo také Krosno. Prvním kníľetem glogovským byl Konrád I. , který rovněľ mohl iniciovat stavbu zámku.

Při současném stavu výzkumu není známa podoba a rozsah zámku ve 13. stol. Je moľné, ľe byl vystavěn na pravidelném půdorysu s jedinou obytnou budovou, jejíľ gotické zdi se dochovaly ve stávajícím severním křídle. V letech 1294 - 1319 patřilo Krosno Brandembursku, později se vrátilo do vlastnictví glogovských kníľat výměnou za pozemky v oblasti Sulechova a ¦wiebodína (¦wiebodzin).

Za časů glogovských kníľat Jindřicha (Henryka) IV. A Přemysla v první polovině 14. stol. byl zámek roząířen. Tenkrát bylo postaveno křídlo s branou a s nevelkou věľí se schodiątěm.

Po smrti Přemyslově se kníľectví glogovské a s ním i Krosno stalo součástí Čech. Druhé, jiľní obytné křídlo bylo vybudováno zřejmě během přestaveb v 15. stol. Na počátku 16. 

Budynek bramny na zdjęciu z 1931 roku

stol. byl zámek opět přestavován a získal první znaky renesance. Změněno bylo křídlo s branou a jiľní křídlo získalo podloubí.

V letech 1579 a ľ 1590 přibylo křídlo východní, vystavěné na vnějąí straně hradby a znovu bylo upraveno křídlo s branou. V roce 1634 zámek vyhořel, ale brzy byl opraven. Po dělení Polska se Krosno ocitlo na území Pruska, jehoľ panovníci proměnili zámek na vojenská kasárna. Tuto funkci plnil jeątě do druhé světové války. V roce 1945 byl zničen a při rekonstrukcích z let 1964-66 byla restaurována jen část zástavby. Nyní je vyuľíváno jen křídlo s branou, v němľ je zřízen klub.

Ukáz na mapě