i
rovskż a bobolickż hrad tvoųķ na dvoukilometrovém skalnķm hųbetu krįsnż krajinnż komplex. Kazimķr Velikż, aby posķlil vżchodnķ hranici Malopolska, současnģ s bobolickżm hradem nechal v 1. polovinģ 14. stoletķ vybudovat jednopatrovż zdģnż objekt. Nebyl to je±tģ hrad, ale strį¾nice svįzanį s bobolickżm hradem. Teprve koncem 14. stoletķ Kristżn
z rodu Lis
z Kozieg³ów po zķskįnķ mirovského majetku započal pųestavbu strį¾nice na hrad. Pravdģpodobnģ krįl Vladislav Jagellonskż, kdy¾ pųekįzal hrad Kristżnovi, doporučil mu jej pųestavģt.
V roce 1489 pųe±el Mirów do rukou pųķslu±nķkł rodu Myszkowskżch, kteųķ na nģm zalo¾ily rodinné sķdlo, samozųejmģ ¾e muselo bżt roz±ķųeno a zmodernizovįno. Jįdro hradu bylo zvednuto o dvģ patra, pųķstavģné byly také obytné vģ¾e do pģti pater. V té dobģ byl
vybudovįn dolnķ hrad, k nģmu¾ se pųijķ¾dģlo pųes brįmovou vģ¾. Nachįzely se v nģm obytné a hospodįųské budovy. Od roku 1600 se Myszkow±tķ začali titulovat makrabaty
z Mirova de Gonzara. Tento titul zķskal Zikmund Myszkowskż od svého italského pųķtele, knķ¾ete Mantey de Gonzara. Cize znģjķcķ jméno mģlo dodįvat na vį¾nosti, u¾ tak mocnému rodu. Mirów, ačkoliv byl impozantnķ, pųestįval jim dostačovat, proto jej prodali společnģ s majetky Koryciņskému, kterż hrad po nģkolika letech pųedal Mźciņskżm. V dobģ polsko-±védskżch vįlek bylo toto krįsné ?Orlķ Hnķzdo? zničeno a po snįhįch na jeho obnovu, bylo v roce 1787 zcela opu±tģno.
Z dolnķho hradu toho moc nezłstalo, jedinģ zįklady nģkterżch objektł. Docela dobųe je v±ak zachovįn hornķ hrad, stojķ vģt±ina stģn, av±ak stropy se zųķtily. V oknech se zachovalo renesančnķ orįmovįnķ a zachrįnily se dva portįly.
Vypnout 3D
![Zamek Mirów - Plan ruin zamku wed³ug Bohdana Guerquina 'Zamki w Polsce' [<a href=/bibl_ksiazka.php?idksiazki=45&wielkosc_okna=d onclick='ksiazka(45);return false;'>¼ród³o</a>]](xz/p_mirow1.jpg "Zamek Mirów - Plan ruin zamku wed³ug Bohdana Guerquina 'Zamki w Polsce' [<a href=/bibl_ksiazka.php?idksiazki=45&wielkosc_okna=d onclick='ksiazka(45);return false;'>¼ród³o</a>]")
