Hrady a zámky Polska
Update
Uživatel:

Heslo:

neodhlaąovat

Založení účtu
blank
blankSzczecin - Wersja polskaSzczecin - Deutsch

Hrad ve městě Szczecin

 (Szczecin • Stettin) 

Legendy
Zmínky
blankCestování (Musíte se přihlásit)blanktlo

Název podobné Szczecin • Stettin:    Szczecinek · Szczecin - Grabowo · Szczerba ·


Překlad:

nLokalizacja zamku na mapie Polskia levém břehu Odry se nachází zámecké návrąí, na němž stávalo pevné hradiątě určitě již v 11. století. V roce 1107 se je pokouąel dobýt Boleslav Křivoústý. První pokus se mu nezdařil, ale druhý v zimě roku 1119 skončil pro něj úspěąně. Hradiątě existovalo do roku 1243, kdy se kníže Barnim I. zavázal ątětínským měąťanům, že zbourá valy a pro svou potřebu zachoval jen dvůr.
Asi o sto let později se rozhodl kníže Barnim III. vystavět nové obranné sídlo. Měąťané mu v tom zpočátku bránili, ale nakonec ve sporu s nimi zvítězil a v roce 1346 vyrostl na místě starého hradiątě ?Steinhaus? ? zděná budova o délce asi 30 m, ąířce 10 m a výące 8 m. Západně od této budovy stála kaple Sv.Ottona, obklopená zdí. Druhá zeď, vysoká až 4 metry, chránila celý objekt nově budovaného zámku. Brzy poté byla kaple roząířena 
Zamek w Szczecinie
Zamek w 1961 roku po częściowej odbudowie
a možná že zároveň s její přestavbou byla postavena u již existujícího jižního křídla druhá dvorní budova, z níž se dochovaly klenuté sklepy.
V roce 1430 se kníže Kazimír VI. rozhodl pro časté spory s měąťany zámek lépe opevnit. Přesto již za čtyři roky, těsně před svou smrtí nařídil opevnění rozebrat. V roce 1491 pobývala na zámku Anna Jagielonská, která se provdala za ątětínského knížete Bohuslava X. Ten dal zmodernizovat jižní křídlo a zároveň asi obě věže k němu patřící. Když v roce 1530 vyhořely měąťanské domy západně od zámku, utrpělo také toto jižní křídlo. Barnim XI., Bohuslavův syn dal při opravách v r. 1538 také zvýąit tzv. nový dům o jedno patro a věže o osmiboké nástavby. Jižní nejvyąąí křídlo tím získalo mimořádnou výąku 30 metrů, mělo čtyři patra a bylo 52 metrů dlouhé. Za knížete Bohuslava X. zažíval zámek svá nejlepąí léta. Kníže byl ambiciozním vladařem, vychovaným u Dluhoąe ( Dlugosza ) v Krakově, ženat byl s dcerou polského krále a sám sjednotil západní Pomořansko. Ze svých dalekých cest přivážel vzácné předměty. Jeho syn dal 
Zamek w Szczecinie
Północno-wschodni kraniec Starego Miasta w XIX wieku, zaczerpnięte z: 'Zabytki architektury i urbanistyki w Polsce' Warszawa 1986
vedle modernizace jižního křídla postavit také křídlo východní. Po požáru v roce 1551 stavební práce pokračovaly až do roku 1569.
Po Barnimovi XI. nastoupil Jan Fryderik. Ten dva roky po smrti svého předchůdce zahájil stavební práce, které měly dokončit dílo renesanční přestavby, zahájené Barnimem. Již za dva roky i přes požár v r. 1576 byla přestavba dokončena. Stavební práce řídili Italové. Buď Antonius Wilhelm, jak udávají na začátku 17. stol. Joachim von Wedel a Friederborn, nebo Antonio Gugliemo podle badatelů z 19. stol.
Jeątě před koncem 16. století byl zbourán zámecký kostel, tzv. ?Steinhaus? a také zástavba na západní straně zámeckého areálu a na jejich místě vzápětí vyrostlo křídlo severní a západní. S výjimkou jižního byla teď ostatní křídla třípatrová, stejně vysoká a sjednocená jedním pásem atiky. Prostorné nádvoří o stranách více než 50 metrů dlouhých lemovaly arkády. Zámek byl soustavně obohacován novými uměleckými díly.. V letech 1616 ? 1619 byla podél západního křídla postavena samostatná budova, projektovaná jako bibliotéka a muzeum drahocenností, hromaděných předevąím Filipem II., bratrem posledního knížete.V časech ąvédsko ? německého konfliktu 
Zamek w Szczecinie
Wnętrza zamku na zdjęciu z okresu międzywojennego
se kníže Bohuslav XIV. postavil na stranu ąvédů. Když pak jako poslední představitel Gryfitů v roce 1637 zemřel, zámek se stal rezidencí gubernátora Bjelkeho. Knížectví upadlo a o zámek se následní majitelé přestali starat. Následně prováděné přestavby ničily uměleckou hodnotu renesančních detailů zámku.V roce 1648 bylo západní Pomořansko rozděleno na část ąvédskou a brandenburskou. ątětín obsadili ąvédové.
V době ąvédských nájezdů na Polsko zaútočila na oslabenou ąvédskou posádku ve městě brandenburská vojska. Je možné, že zámek byl při tom vážně poąkozen, ale největąí ąkody utrpěl i s městem v roce 1677. Zámek ostřelovalo dělostřelectvo. Severní křídlo se zřítilo a ostatní vyžadovala generální opravu. Zahájené zabezpečovací práce vąak nebyly zřejmě dokončeny. Když byla brandenburská vojska donucena vyklidit zámek, ątětín znovu obsadili ąvédové. Noví majitelé provedli nezbytné stavební práce a pozvali nejlepąího architekta, aby vyhotovil plány na přestavbu. Odvážné návrhy Nikodéma Tessina mladąího, který plánoval část staveb zbourat a ostatní zcela přestavět, nebyly naątěstí realizovány. Omezené finance způsobily, že teprve Tessinův žák Johan Frederyk Eosander Gothe mohl zahájit opravy, omezující se jen na nezbytné práce. Zámek, využívaný hlavně vojskem, přesto nadále chátral. V roce 1705 byl zámek nově vybaven a zařízen, neboť se měl stát rezidencí královny Kateřiny, ženy Stanislava Leszczyňského. Žádné stavební práce vąak nebyly provedeny. V roce 1713 obléhala zámek vojska sjednocené protiąvédské koalice. Dělostřelectvo opět značně zámecké 
Zamek w Szczecinie
Widok zamku w 1 połowie XVII wieku według ryciny Mathausa Meriana
zdi poąkodilo. V roce 1720 se město i zámek ocitly na území Pruska. Zámecké stavby se dočkaly stavebních prací. Zatímco interiery se změnily nepatrně, vnějąí podoba se proměnila zcela. Zbořena byla vjezdová brána na nádvoří, muzejní křídlo Filipa II. bylo přestavěno stejně, jako zámecké střechy. Práce skončily v roce 1736. V následujících desetiletích zámek několikrát utrpěl při válečných konfliktech. V roce 1806 do zámku vstoupila Napoleonova vojska a po jeho porážce v roce 1813 se ątětín vrátil do pruského držení. V průběhu 19. století byl zámek opět přestavován. Své sídlo zde naąly administrativní úřady, soud a archívy. Teprve na počátku 20.století se začalo uvažovat o možnosti vrátit zámku jeho dávnou krásu.V letech 1925 ? 1926 byly provedeny restaurátorské a úklidové práce, ale postupně realizované plány přervala druhá světová válka. V roce 1944 byl zámek bombardován a zbyly z něj jen poničené zdi. Klenby se větąinou zřítily. Práce na obnově začaly již v roce 1947, ale pořádně se rozeběhly až o deset let později. Dnes se stal zcela obnovený zámek kulturním centrem města a mimo jiné je v něm umístěno muzeum.
Zamek w Szczecinie - Plan zamku według Zbigniewa Radackiego  [<a href=/bibl_ksiazka.php?idksiazki=101&wielkosc_okna=d onclick='ksiazka(101);return false;'>źródło</a>] Zamek w Szczecinie - Plan miasta w 2 połowie XVI wieku, zaczerpnięte z: 'Zabytki architektury i urbanistyki w Polsce' Warszawa 1986 Zamek w Szczecinie - Szczecin na planie Nicolasa de Fer z 1693 roku Zamek w Szczecinie - Północno-wschodni kraniec Starego Miasta w XIX wieku, zaczerpnięte z: 'Zabytki architektury i urbanistyki w Polsce' Warszawa 1986 Zamek w Szczecinie - Dziedziniec zamkowy na obrazie L.Mosta z 1828 roku Zamek w Szczecinie - Szczecin z lotu ptaka na sztychu Matthäusa Meriana z dzieła 'Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae' z 1650 roku Zamek w Szczecinie - Miasto i zamek na sztychu Erika Dahlbergha z dzieła Samuela Pufendorfa 'De rebus a Carolo Gustavo gestis', 1656 rok Zamek w Szczecinie - Litografia E.Sanne'a z 1846 roku Zamek w Szczecinie - Litografia E.Sanne'a z 1846 roku Zamek w Szczecinie - Południowe skrzydło zamku według rysunku H.J.Zeunera z 1673 roku Zamek w Szczecinie - Plan Szczecina. Rysunek na mapie Eilharda Lubinusa z 1618 roku Zamek w Szczecinie - Widok zamku w 1 połowie XVII wieku według ryciny Mathausa Meriana Zamek w Szczecinie - Zamek od strony południowej przed 1575 rokiem według rysunku z roku 1607 Zamek w Szczecinie - Kaplica św. Ottona i kościół N.M.P. na sztychu Buscha z 1725 roku Zamek w Szczecinie - Widok miasta w połowie XVIII wieku na miedziorycie J.P.Wolffa Zamek w Szczecinie - Zamek od północnego-wschodu około 1790 roku  [<a href=/bibl_ksiazka.php?idksiazki=270&wielkosc_okna=d onclick='ksiazka(270);return false;'>źródło</a>] Zamek w Szczecinie - Zamek szczeciński od wschodu, obraz L.Hermanna z 1839 roku  [<a href=/bibl_ksiazka.php?idksiazki=270&wielkosc_okna=d onclick='ksiazka(270);return false;'>źródło</a>] Zamek w Szczecinie - Widok od północnego zachodu na obrazie L.Mosta z 1828 roku Zamek w Szczecinie - Ulica Kuśmierska i zamek po zniszczeniach wojennych na widokówce z 1946 roku Zamek w Szczecinie - Foto: ZeroJeden, IV 2002 Zamek w Szczecinie - Foto: ZeroJeden, IV 2002 Zamek w Szczecinie - Foto: ZeroJeden, IV 2002 Zamek w Szczecinie - Foto: ZeroJeden, IV 2002 Zamek w Szczecinie - Foto: ZeroJeden, IV 2002 Zamek w Szczecinie - Zamek na pocztówce z okresu międzywojennego Zamek w Szczecinie - Zamek na pocztówce z okresu międzywojennego Zamek w Szczecinie - Zdjęcie z okresu międzywojennego Zamek w Szczecinie - Zdjęcie z okresu międzywojennego Zamek w Szczecinie - Kaplica zamkowa na zdjęciu z 1941 roku Zamek w Szczecinie - Zamek po zniszczeniach wojennych na widokówce z 1951 roku Zamek w Szczecinie - Wnętrza zamku na zdjęciu z okresu międzywojennego Zamek w Szczecinie - Foto: ZeroJeden, X 2005 Zamek w Szczecinie - Foto: ZeroJeden, X 2005 Zamek w Szczecinie - Foto: ZeroJeden, X 2005 Zamek w Szczecinie - Foto: ZeroJeden, X 2005 Zamek w Szczecinie - Zamek w Szczecinie na pocztówce z okresu międzywojennego Zamek w Szczecinie - Widok zamku w okresie międzywojennym Zamek w Szczecinie - Zamek po zniszczeniach wojennych, zdjęcie z 1957 roku Zamek w Szczecinie - Dziedziniec zamkowy na widokówce z okresu międzywojennego Zamek w Szczecinie - Zamek w 1961 roku po częściowej odbudowie Zamek w Szczecinie - Zdjęcie z okresu międzywojennego Zamek w Szczecinie - Foto: ZeroJeden, IV 2002 Zamek w Szczecinie - Foto: ZeroJeden, IV 2002





Ukáz na mapě



Serwis wykorzystuje technologi? cookie w celu uprzyjemnienia u?ytkowania.