Hrady a zámky Polska
Update
Uživatel:

Heslo:

neodhlašovat

Založení účtu
blank
blankBieławin - Wersja polskaBieławin - Deutsch

Hrad ve městě Bieławin

 (Bieławin • Chełm-Bieławin) 

Legendy
blankCestování (Musíte se přihlásit)blanktlo

Název podobné Bieławin • Chełm-Bieławin:    Chełm (90%)


Překlad:

nLokalizacja zamku na mapie Polskia místě pozdější věžovité tvrze existovala již v 6.století osada z níž se později vyvinul Chelm. Zřejmě již ve druhé polovině 13.století nechal kníže Jiří I. v obvodu osady vybudovat zděnou věžovitou tvrz na téměř čtvercovém půdorysu o straně 12 metrů. Její stěny dosahovaly tloušťky až 1,5 metru, měla pravděpodobně pět pater a byla zastřešena stanovou střechou. V nejnižším patře byla nejsíše umístěna kuchyně a sklady potravin-spižírny. Během průzkumů zde bylo nalezeno velké množství keramických střepů a zvířecích kostí. Při západní zdi se nalézal nevelký sklípek, jehož význam není dosud vyjasněn. Mohl sloužit jako úkryt cenností, nebo jako rezervoár pitné vody pro případ déle trvajícího obléhání tvrze. Nejnižší patro bylo vysoké asi 3 metry a nemělo okna. Druhé a třetí patro byly vysoké něco málo přes tři metry, a jejich úzká okna sloužila při obraně tvrze.
Čtvrté patro sloužilo jako reprezentační prostor a jako jediné bylo zaklenuto křížovou klenbou s kamennými žebry. Toto patro obíhala vnější - venkovní chodba, a pouze na tomto patře byl jediný vchod do objektu tvrze, přístupný ze západní strany buď po malém schodišti, nebo po žebříku. Okna čtvrtého patra byla velká a bohatě zdobená, klenutí zdobil kámen zelené barvy.
Páté patro mělo výlučně obrannou funkci. V okamžiku, kdy hrozilo napadení tvrze, byly strženy schody i žebře a vnější ochoz ve čtvrtém 
Wieża w Bieławinie
Ruiny wieży w Bieławinie z widokiem Chełma. Litografia z 'Albumu lubelskiego', A. Lerue, II, zesz. 4, Warszawa 1860
patře rovněž sloužil k obraně. V sousedství věžovité tvrze stávaly různé hospodářské budovy, vystavěné ze dřeva. Prozatímní průzkum neprokázal existenci obranných valů či příkopů. Nedochovaly se ani písemné záznamy o tom, kdy byla tvrz opuštěna. Z výzkumů lze však soudit, že k tomu došlo již někdy ve čtrnáctém století.
Do druhé světové války se dochovala ještě v původní výšce severní zeď a s ní fragmenty východní a západní zdi. Zříceniny však podlehly během války úplné zkáze. V devadesátých letech 20. století byly provedeny zabezpečující práce, během nichž byly odkryty a dostavěny nalezené zbytky zdí do výšky dvou metrů.




Ukáz na mapě



Wieża w Bieławinie - Foto: ZeroJeden, V 2004 Wieża w Bieławinie - Foto: ZeroJeden, V 2004 Wieża w Bieławinie - Foto: ZeroJeden, V 2004 Wieża w Bieławinie - Foto: ZeroJeden, V 2004 Wieża w Bieławinie - Foto: ZeroJeden, V 2004 Wieża w Bieławinie - Próba rekonstrukcji wieży w Bieławinie według Konstantego Prożogi  [<a href=/bibl_ksiazka.php?idksiazki=411&wielkosc_okna=d onclick='ksiazka(411);return false;'>źródło</a>] Wieża w Bieławinie - Plan wieży w Bieławinie według Konstantego Prożogi  [<a href=/bibl_ksiazka.php?idksiazki=411&wielkosc_okna=d onclick='ksiazka(411);return false;'>źródło</a>] Wieża w Bieławinie - Ruiny wieży w Bieławinie z widokiem Chełma. Litografia z 'Albumu lubelskiego', A. Lerue, II, zesz. 4, Warszawa 1860 Wieża w Bieławinie - Próba rekonstrukcji wieży w Bieławinie według Konstantego Prożogi  [<a href=/bibl_ksiazka.php?idksiazki=411&wielkosc_okna=d onclick='ksiazka(411);return false;'>źródło</a>]
Serwis wykorzystuje technologi? cookie w celu uprzyjemnienia u?ytkowania.