razené - opevněné místo existovalo v Bielsku pravděpodobně již ve XIII. století. Dřevěná tvrz - hrádek, stávala na okraji návrší nad řekou Bílou, od zbývající části návrší byla oddělena suchým příkopem. Brzy po roce 1316 byly kolem města i hrádku postaveny hradby a v místě, kde se město a hrádek dotýkaly, stála branka, kterou brzy na to vystřídala brána, vybavená obrannými věžemi - bastiony.

V polovině XIV. století hrádek pravděpodobně vyhořel, a zřejmě po této události začal těšínský kníže Přemyslav I. Noszak stavět na tomto místě první zděné objekty. Hrádek byl od města oddělen vlastní hradbou, která začínala u bastionu městské brány a končila nově postavenou zámeckou obrannou baštou. Knížecí rezidence byla postavena v severovýchodním nároží a podobně jako bastion byla mírně povysunuta za obvodové zdi. Budova rezidence byla postavena na půdorysu lichoběžníka, interiery nebyly rozděleny na menší části. Budova byla zřejmě třípatrová, dvě spodní patra byla zaklenuta a horní sloužilo výhradně obranným účelům. V XV. století, v souvislosti s husitskými válkami a posunutím hranic mezi Čechami a Polskem byl zámek v Bielsko-Bialé rozšířen a lépe opevněn. Od města jej odděloval příkop a za ním nová linie hradeb. Dočasná městská brána s Bastiony již neplnila svou funkci a proto byla zazděna. Nový vstup do bastionu byl proražen z nádvoří. Vstup - vjezd do města byl přesunut za linii nových městských hradeb. V nároží zámku 

Foto: ZeroJeden, VII 2006

z městské strany, zřejmě v místě bývalé branky byla postavena dvoupatrová obytná a obranná budova, vedle které byla postavena vstupní brána s mostem, překračujícím příkop.

Ve druhé polovině XV. století byly interiéry hlavní zámecké budovy přestavěny, změněny a rozděleny na menší místnosti. V roce 1489 dal zřídit těšínský kníže Kazimír II. z bývalých městských pastvin na východní straně zámecké zahrady. V XVI. století bylo na východní straně zámku vybudováno nízké opevnění s bastiony a další stavební práce, prováděné v průběhu tohoto století se soustředily hlavně na budování rezidenčních prostor. U obvodové zdi postupně vyrostly tři další budovy. V roce 1571 byla provedena první inventarizace zámku, neboť zadlužená těšínská knížata byla nucena odprodat část majetku. Novým majitelem zámku se stal Karel z Promnice, po něm pak Adam Schaffgotsch. Za jejich panování se na zámku mnoho nezměnilo. V roce 1592 zakoupil zámek i se vším, co k němu patřilo uherský magnát Jan Sunnegh, jehož rodina provedla přestavbu objektu v renesančním slohu. Zmodernizované jižní křídlo 

Foto: ZeroJeden, VII 2004

převzalo funkci rezidence, vše bylo vyzdobeno bohatou výmalbou tak trochu na účet kamenických prací. V první pol. XVII. století pokračovaly stavební práce, během nichž byla uzavřenna zástavba kolem nádvoří čtyřmi křídly a zároveň byly sjednoceny fasády dosud různých budov.

V roce 1646 dobyli a vypálili zámek Švédové. Následovaly další pohromy, jako například požáry města v letech1659 a 1664, které poškodily i zámek. Při následných opravách bylo kolem celého nádvoří vybudováno podloubí. Po smrti posledního pána z rodu Sunneghů v roce 1728 měnil zámek často majitele. R. 1752 jej zakoupil Alexandr Sulkovský, jehož rodině patřil až do konce druhé světové války. Po požáru v roce 1753 zámek utrpěl značné škody, v roce 1787 zahájil František Sulkovský rozsáhlé stavební práce. V roce 1808 však zámek opět vyhořel a při následných opravách bylo jižní a západní křídlo zvýšeno na tři patra. Ještě před rokem 1830 byla v jihovýchodním nároží zámku zřízena zámecká kaple. Dalším požárem v roce 1836 byla zničena horní zámecká patra a zároveň většina přilehlých staveb. Po následných opravách 

Foto: ZeroJeden, VII 2004

získalo okolí zámku stávající podobu. Byly zbourány součásti městského opevnění, terén byl vyrovnán. V letech 1854 - 1864přestavěl Ludvík Sulkovský zámek do té podoby, v jaké jej známe dodnes. V roce 1934 byly zrušeny zámecké zahrady a na jejich místě vyrostla nová zástavba.

V průběhu II. světové války neutrpěl zámek mnoho škod. Po válce jej převzal stát. Zámek byl upraven a následně využíván ke kulturním a vzdělávacím účelům. Nějakou dobu zde sídlila sochařská škola. Stále má zde sídlo muzeum města Bielsko-Bialé.

Ukáz na mapě