razené - opevněné místo existovalo v Bielsku pravděpodobně již ve XIII. století. Dřevěná tvrz - hrádek, stávala na okraji návrší nad řekou Bílou, od zbývající části návrší byla oddělena suchým příkopem. Brzy po roce 1316 byly kolem města i hrádku postaveny hradby a v místě, kde se město a hrádek dotýkaly, stála branka, kterou brzy na to vystřídala brána, vybavená obrannými věžemi - bastiony.

V polovině XIV. století hrádek pravděpodobně vyhořel, a zřejmě po této události začal těšínský kníže Přemyslav I. Noszak stavět na tomto místě první zděné objekty. Hrádek byl od města oddělen vlastní hradbou, která začínala u bastionu městské brány a končila nově postavenou zámeckou obrannou baštou. Knížecí rezidence byla postavena v severovýchodním nároží a podobně jako bastion byla mírně povysunuta za obvodové 

Foto: ZeroJeden, VII 2004

zdi. Budova rezidence byla postavena na půdorysu lichoběžníka, interiery nebyly rozděleny na menší části. Budova byla zřejmě třípatrová, dvě spodní patra byla zaklenuta a horní sloužilo výhradně obranným účelům. V XV. století, v souvislosti s husitskými válkami a posunutím hranic mezi Čechami a Polskem byl zámek v Bielsko-Bialé rozšířen a lépe opevněn. Od města jej odděloval příkop a za ním nová linie hradeb. Dočasná městská brána s Bastiony již neplnila svou funkci a proto byla zazděna. Nový vstup do bastionu byl proražen z nádvoří. Vstup - vjezd do města byl přesunut za linii nových městských hradeb. V nároží zámku z městské strany, zřejmě v místě bývalé branky byla postavena dvoupatrová obytná a obranná budova, vedle které byla postavena vstupní brána s mostem, překračujícím příkop.

Ve druhé polovině XV. století byly interiéry hlavní zámecké budovy přestavěny, změněny a rozděleny na menší místnosti. V roce 1489 dal zřídit těšínský kníže Kazimír II. z bývalých městských pastvin na východní straně zámecké zahrady. V XVI. století bylo na východní straně zámku vybudováno nízké opevnění s bastiony a další stavební práce, prováděné 

Foto: ZeroJeden, VII 2006

v průběhu tohoto století se soustředily hlavně na budování rezidenčních prostor. U obvodové zdi postupně vyrostly tři další budovy. V roce 1571 byla provedena první inventarizace zámku, neboť zadlužená těšínská knížata byla nucena odprodat část majetku. Novým majitelem zámku se stal Karel z Promnice, po něm pak Adam Schaffgotsch. Za jejich panování se na zámku mnoho nezměnilo. V roce 1592 zakoupil zámek i se vším, co k němu patřilo uherský magnát Jan Sunnegh, jehož rodina provedla přestavbu objektu v renesančním slohu. Zmodernizované jižní křídlo převzalo funkci rezidence, vše bylo vyzdobeno bohatou výmalbou tak trochu na účet kamenických prací. V první pol. XVII. století pokračovaly stavební práce, během nichž byla uzavřenna zástavba kolem nádvoří čtyřmi křídly a zároveň byly sjednoceny fasády dosud různých budov.

V roce 1646 dobyli a vypálili zámek Švédové. Následovaly další pohromy, jako například požáry města v letech1659 a 1664, které poškodily i zámek. Při následných opravách bylo kolem celého nádvoří vybudováno podloubí. Po smrti posledního pána z rodu 

Widok z lotu ptaka od wschodu, fot. ZeroJeden, X 2012

Sunneghů v roce 1728 měnil zámek často majitele. R. 1752 jej zakoupil Alexandr Sulkovský, jehož rodině patřil až do konce druhé světové války. Po požáru v roce 1753 zámek utrpěl značné škody, v roce 1787 zahájil František Sulkovský rozsáhlé stavební práce. V roce 1808 však zámek opět vyhořel a při následných opravách bylo jižní a západní křídlo zvýšeno na tři patra. Ještě před rokem 1830 byla v jihovýchodním nároží zámku zřízena zámecká kaple. Dalším požárem v roce 1836 byla zničena horní zámecká patra a zároveň většina přilehlých staveb. Po následných opravách získalo okolí zámku stávající podobu. Byly zbourány součásti městského opevnění, terén byl vyrovnán. V letech 1854 - 1864přestavěl Ludvík Sulkovský zámek do té podoby, v jaké jej známe dodnes. V roce 1934 byly zrušeny zámecké zahrady a na jejich místě vyrostla nová zástavba.

V průběhu II. světové války neutrpěl zámek mnoho škod. Po válce jej převzal stát. Zámek byl upraven a následně využíván ke kulturním a vzdělávacím účelům. Nějakou dobu zde sídlila sochařská škola. Stále má zde sídlo muzeum města 

Rekonstrukcja zamku według M.Bicz-Suknarowskiej, 'Leksykon zamków w Polsce' [pramen]

Bielsko-Bialé.

Ukáz na mapě