Hrady a zámky Polska
Update
Uživatel:

Heslo:

neodhlašovat

Založení účtu
blank
blankBierzgłowo - Wersja polskaBierzgłowo - Deutsch

Hrad ve městě Bierzgłowo

 (Bierzgłowo • Birgelau • Birglau • Zamek Bierzgłowski) 

Legendy
blankCestování (Musíte se přihlásit)blanktlo


Překlad:

nLokalizacja zamku na mapie Polskiejdříve zde existovalo dřevěné opevnění. Kronika Piotra z Dusburga vzpomíná obléhání tohoto hradu Litwinówem pod vedením Trojnata, ale nepopisuje datum této příhody, mysli se, že vznikl v roce 1263. Neví se také zde již byly postaveny obvodové zdi. O hrad se vedli války již dříve dříve. Křižáci ho dobyli pravděpodobně v roce 1236 během válek s pruským vládcem Pipinem.
Berouc v úvahu, že během vzpomínaného obležení měl zámek již částečně zdi, je možno přijmout, že byl postaven kolem roku 1260. Jeho stavba začala v roce 1270, tehdy na zámku sídlil křižácký komtur Arnold Kropf, který svůj úřad zastupoval do roku 1276. V roce 1271 zámek přežil další obležení, tentokrát vedené Jaćwięgówci pod velením Skomanda a Dziwana. Tyto informace čteme u Długosza, který ji přeříkal Piotrze z Dusburga. Dziwana během obléhání smrtelně zranil Arnold Kropf šípem z kuše.
Do roku 1415 byl zámek sídlem konventu, ale již mnohem dříve byl jeho význam administrativní a také vojenský mnohem větší a již ke konci XIV. století blízkost Torunia a také jeho stálý rozvoj zvedly cenu Bierzgłowa.
V roce 1410 během výpravy Jagiełły proti Křižákům se zámek stejně jak i mnoho jiných nevyhnul polským vojskům. Po dobytý na krátko zůstal v rukou krále po toruňském míru v roce 1411 se vrátil na hranice křižáckého státu. 19 června roku 1415 státní orgány rozpustili bierzgłowskou komturu 
Zamek w Bierzgłowie
Foto: ZeroJeden, VI 2003
a rozdělili její pozemky mezi komtury toruńské a nieszawské, a část majetku dali křižáckému starostovi v Pieniu. Doklady jmenují jako posledního komtura Engelharda Kirsau. Po rozpuštění komturie zůstal v zámku jen křižácký správce.
Během třináctileté války v únoru v roce 1454 byl obsazen vojsky Pruského svazku. Když porážka pod Chojnicami zahrozila opětovným převzetím zámku křižáky, Kazimierz Jagiellończyk přikázal hrad rozbít. Z nevysvětlitelných příčin však nebyl tento rozkaz vykonán, zámek se stal zakrátko potom sídlem pro křižácké prukurátory. Na konci třináctileté války v roce 1466 se již zámek natrvalo nalézal v polských rukou. Za válečné zásluhy ho získal Jan Czigenhalz.O osm let později byl zámek vykoupen toruňskými radními. V roce 1520 se zámek stal majetkem města Torunia s dědičným právem za oddanost králi Zygmuntowi a získali i zámek v Świeciu. V roce 1522 se dotknul objektů hradní první z větších požárů.
V roce 1570 následovala exekuce královských nemovitostí, k čemuž král bez opory měšťnstva musel použít síly. Doživotním starostou na zámku byl označený Jan Oleski z Ostrowitego. Avšak již o dva roky později měšťanstvo získalo zámek a splatili sumu 7500 zlatých nástupci Oleskiego.
Další velké požáry v letech 1580 a 1590 kompletně zničili zámek. Na konci XVII. století byl v ruinách a berouc v úvahu, že již nejsou zmínky o přestavbě po požárech můžeme si myslet že byl v ruinách již od té doby. V roce 1724 nájemník budov bydlel v domku postaveném v mezistění. V roce 1769 zde byla bitva mezi barskou konfederací a ruskými vojsky podporovanými toruňskými měšťany. Zároveň jak bitva tak i 
Zamek w Bierzgłowie
Foto: ZeroJeden, VI 2003
další požár, který zasáhl budovy v roce 1782 dodělali dílo zkázy.
V roce 1840 zámek přešel do rukou soukromého vlastníka, který v roce 1860 přestavěl jihozápadní křídlo a vjezdovou věž. 3. listopadu roku 1908 vypukl v přestavěných budovách další velký požár, který zničil střechu. V roce 1911 byla provedena rekonstrukce podle projektu Conrada Steinbrechta. V roce 1929 zámek převzala biskupská kurie chelminské diecéze a jejím biskupem byl Stanisław Wojciech Okoniewski. Pokračovala v přestavbě zámku. Obnovili západní křídlo a také pečlivě opravili zbývající křídla. V roce 1936 v přítomnosti prymáše Augustyna Hlonda, vojvody Władysława Raczkiewicza, generálů Bortnowskiego a Thomee a také prezidenta Torunia Leona Raszei byla uspořádána velká slavnost na počest znovuotevření zámku. Tyto plány ale překazila II světová válka, po které orgány umístili v zámku pečovatelský dům. K předválečným plánům se vrátilo teprve v roce 1992, kdy se zámek vrátil diecézi, tentokrát již toruńské. V roce 1994 biskup Ondřej Suski vydal dekret na jehož základě vznikl v zámku Diecezjalny Dom Rekolekcyjny. 
Zamek w Bierzgłowie
Foto: ZeroJeden, VI 2003
Nadále zde pokračují stavební práce.
Křižácký zámek se skládal z hlavního zámku postaveného na čtyřbokém půdorysu se dvěma na sobe kolmými křídly - jižním a západním - a také z předzámčím. V západním křídle byl umístěn refektář a kapitula a v jižní části byl obytný dům komtura a řádových rytířů, Severní a východní stranu zavírala obvodová zeď, který byla ze 2/3 postavená z omítnutých kamenů a ve vyšších patrech z cihel. Od jihu je vjezdová brána spojené s předzámčím a s portálem z roku 1305. Předzámčí od zámku odděluje mokrý příkop.
Hlavní části zámku jsou zachované v nezměněné podobě.





Ukáz na mapě



Zamek w Bierzgłowie - Foto: ZeroJeden, VI 2003 Zamek w Bierzgłowie - Foto: JAPCOK, VI 2003 Zamek w Bierzgłowie - Foto: ZeroJeden, IV 2005 Zamek w Bierzgłowie - Foto: ZeroJeden, IV 2005 Zamek w Bierzgłowie - Foto: ZeroJeden, IV 2005 Zamek w Bierzgłowie - Foto: ZeroJeden, IV 2005 Zamek w Bierzgłowie - Foto: ZeroJeden, VI 2003 Zamek w Bierzgłowie - Foto: ZeroJeden, VI 2003 Zamek w Bierzgłowie - Foto: ZeroJeden, VI 2003 Zamek w Bierzgłowie - Foto: ZeroJeden, VI 2003 Zamek w Bierzgłowie - Foto: ZeroJeden, VI 2003 Zamek w Bierzgłowie - Foto: ZeroJeden, VI 2003 Zamek w Bierzgłowie - Foto: JAPCOK, VI 2003 Zamek w Bierzgłowie - Foto: JAPCOK, VI 2003 Zamek w Bierzgłowie - Rzut zamku według F. Szymańskiego  <!--[<a href='70' title='Zamek w Bierzgłowie - 70' alt='Zamek w Bierzgłowie - 70' target=_blank>źródło</a>]-->
Serwis wykorzystuje technologię cookie w celu uprzyjemnienia użytkowania.