Hrad ve městě Bolków

a kopci nad břehem Nysy Szalonej ve výące 396 metrů n.m. stojí okázalá zřícenina zámku z časů Bolka I, knížete świdnicko-jaworskiego. Návrąí ze strany od řeky končí vysokým srázem a na jeho protilehlém úbočí se rozvinula ve XIII. století osada, které byly v roce 1276 přiznány městská práva. Zámek byl postaven pravděpodobně v době vzniku města a současně s městským opevněním tvořil jeden obranný celek. Bolko I zakládajíc tuto osadu zastínil nedaleký hrad ve Świnach, ale zámek, který v tom místě založil mnohem lépe plnil základní obrannou funkci pro pohraničí knížectví z jihu.

Tato pevnost byla postavena postupně. Nejprve byly postaveny kamenné věže a také jedena obytná budova. Věž byla postavena v místě ketré nejvíce naráželo na útoky nepřítele - na jižním kraji okraji vyvýąeniny. Věž má kruhový 

Widok z wieży zamku w Bolkowie na zdjęciu W.Möbiusa z 1938 roku

tvar a od jihu je ukončena ostrou hranou (zobákem), je skoro celá postavena z místního kamene a jedině zobák je postaven z červeného pískovce. U základu je tlouąťka zdí 4,5 a směrem vzhúru se svažuje na 3,5 metrů. Vchod do ní byl zpočátku ve výące druhého patra po žebříku, dneąní vchod, do dávné hladomorny, byl vyražen hledači pokladů v roce 1813. V případě posledního obranného bodu to bylo užitečné opatření - na konci stačilo zničit žebřík, aby pevnost byla nedostupná. Z druhého patře vedl také můstek do kaple ve vedle stojícím obytném domu, dnes jsou již po něm viditelné pouze otvory na podpěrné trámy. Z jižní strany měla věž jeątě obrannou verandu. Byla zvětąená renesanční atika. Po první etapě sravby měl zámek pravděpodobně dřevěné opevnění, ale to bylo pouze provizorní a dočasné.

V letech 1301-1353 byl zámek přestavěn a dostal definitivní podobu. V této době byl celek obehnán obvodovou zdí s vjezdovou bránou, na nádvoří byla vykopána hluboká studna a také byly významně přestavěny bytové objekty. Po vjezdové bráně zbývají dnes již jen stopy. Vláda v knížectví świdnicko-jaworskim byly nejprve v rukou 

Zamek w Bolkowie na pocztówce z okresu międzywojennego

Bernarda, a ke konci přestavby, Bolka II. Když v roce 1353 zemřel Bolko II zámek přeąel na vdovu Agnieszkę a později na neteř Annę. Ony poté pověřily zámek jako léno rytířům svého dvoru.

Když se v roce 1392 zámek ocitl v českých rukou definitivně přeąel na majetek rytířských rodů. Během husitských válek král český Jan z Poděbrad dobyl pevnost a v roce 1462 bokovský zámek dobyli Svidničtí měąťané po osmidenním obléhání s použitím dělostřelectva. Po této události byl hrad opevněn a byla přestavěna vjezdová brána.

V XVI. století byla majitelem zámku rodina Salzów, kteří v roce 1540 začali velkou přestavbu svého panství svěřujíc ji staviteli Jakubowi Parr. Oblast komplexu byla zvětąena, na jih od zámku byl založen nový velký dvůr obklopený zdmi s baątami upravenými pro palné zbraně. Dvůr podobné velikosti vznikl také od strany města. Do opevnění byla včleněna stará městská baąta sousedící s hradem, když byla přestavěna na vícepatrový bastion. Ve zdi kolem dvora byla umístěna dvířka 

Zamek w 1940 roku

bránicí bastion. Rovněž od severovýchodu se v obranném systému objevila městská baąta přestavěna na bastoin. Z této přestavby pocházejí atikové konce obytných objektů a také renesanční zvěčnění věže.

V době třicetileté války v roce 1640 byl zámek obléhaný ąvédy, během opětovného obležení o nekolik let později byl dobyt. V roce 1650 císařské vojska ji ąvédům zabavili. Od roku 1703 byl zámek ve vlastnictví cystersiackého řádu z Krzeszowa a v roce 1810 přeąel na majetek řádu. Později bylo v zámku zřízeno muzeum. V době 2. světové války u jednoho z bastionu byl postaven amfiteatr na kterém se pořádali manifestace Hitlerjugend. Na konci války byly bohaté sbírky převezeny do Wierzchosławic a po té je pravděpodobně rozkradli sovětské vojska.