ení známá lokalizace bytomského zámku stejně jako datum kdy byl postaven. Zakladatelem zámku byl kníže Kazimierz, syn Władysława Opolskiego. Určitě byla postavena pevnost po roce 1281. První doklad vydaný již pravděpodobně v existujícím zámku má datum 1299.

Jestli je řeč o lokalizaci tak názory hystoriků jsou rozdílné. Podle Gramera, bytomského kronikáře, stály v městě dva zámky - jeden vedle dnešního františkánského kostela a druhý na dnešním Grunvaldském náměstí. Ale pozdější archeologická šetření vyloučily existenci prvního z nich. Druhá hypotéza umísťuje zámek u brány zvané "SlokischeTor", která se podle této hypotézy dříve jmenovala Zamkową.

Německý architekt Kurt Bimler působící v první polovině XX. století si však myslí, že zámek stál za zdmi města. Bimler nalezl zedníka, který nejspíš dokončil 

Foto: ZeroJeden, IX 2004

rozebrání křížové klenby a také zde nalezl fragment kamenného pilíře, který identifikoval jako pozůstalosti zámku. Je ještě několik předpokladů podporujících tuto hypotézu. Může za ní promlouvat fakt, že na dvou plánech z druhé poloviny XVIII. století za zdmi města, nedaleko krakovské brány, jsou neidentifikované budovy které mohou být ruinami zámku, nebo spíše budovami postavenýmy s využitím zbytků středověké budovy. Hrady postavené v té samé době bratry Kazimierza v Opolu, Cieszynie a Raciborzu jsou umístěny za městskými zdmi a tak i Kazimierz nejspíše používal ty samé poznatky.

Zámek měl nejspíše obdélnikový půdorys se studní ve středu dvoru. Hlavní budova musel být poschoďová, poněvadž v dokumentaci z 30. května roku 1369 je řeč o tom, že kníže Przemysław Noszak přijímal hosty v dolním sále zámku. Kromě zděných budov -hlavní je v dokuntech nazývána Steinhaus - zde byla rovněž budova dřevěná. Byla zde rovněž vjezdová brána která vedla na dvůr a také věž.

Za předpokladu , že zámek umístěn za městskými zdmi u krakovské brány, je možné odvodit, že příléhal 

Foto: ZeroJeden, IX 2004

k městskému příkopu který ho dělil od města. Od jihu nesl obranu rybník Żabiniec, od východu - potok Żabiniec a od severu - rybník Klukowiec.

V roce 1369 bylo město rozděleno mezi knížata Konrada II Oleśnickiego a Przemysława I, těšínského knížete. Rozdělený byl tehdy i samotný zámek.

Vzpomínané plány města z osmnáctého století povolují s velkou pravděpodobností lokalizovat zámek. Na dalších plánech je vidět, že bylo rozebráno severní křídlo a částečně východní zástavba a zbytky byly přetvořeny na pivovar.