řícenina zámku leží na kopečku nad řekou Olší. První, pravděpodobně ještě dřevěny zámek byl poprvé zmíněn v letech 1245 a 1246 v testamentu hraběte Mieszko Opolski. Zděnný zámek nechal postavit zřejmě v první polovině 14. století hrabě Kazimierz I. a poté jej nechal dodělat Přemysl I. (1358 - 1409). Hrad měl čtyři věže a obranné zdi s baštami. Zbytky uměle vytvořených zdí z 19.století, které se zachovali, se nacházejí v loveckém zámku. V 15. století byl zámek rozdělen dvěma hrabatům na horní a dolní dvůr. Jižní část zámku patřila hraběti Bolkovi a severní knížeti Přemyslovi.

Zámek byl v letech 1484, 1520, 1528, 1552, 1570 a 1603 poničen ohněm. Během třicetileté války byl hrad vícekrát dobit, jak švédskými, tak později i rakouskými vojsky. V druhé polovině 17.století byl zámek téměř zničen. Nakonec 

Widok zamku cieszyńskiego na sztychu Matthäusa Meriana z dzieła 'Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae' z 1650 roku

byly v roce 1839 strženy zdi i obranné opevnění.

Ve spodní části uměle vytvořených ruin se zachovala : věž, rotunda a zbytky přízemních zdí jako fragmenty kulatých rohových bašt. Věž Piastovců se nachází na nejvyšším vrcholu v severozápadním okrsku. Spodní část gotické věže pochazí z poloviny 14. století. V 15. století byla zvýšena a 19. a 20. století restaurována. Lomové kameny, oblast rohu a okenní rámy se zachovali díky kamenným kvádrům. Vrchní část věže v polském stylu se skládá s cihel. Věž je čtyřhranná. Rozšířený podstavec má ve výšce zemského povrchu a odskok stěny na poloviční výšce. Věž má 5 poschodí.

Zamek je podsklepený, přičemž rozsáhlé místnosti se rozprostírají také na navazující ploše. Okna jsou kvadraticky čtvercové a sbíhají se do půlkruhově lomených oblouků. Ve vrchních částech zdí se nalézá galerie s cimbuřím. V koutech, pocházející ze 14. století, jsou silně poškozené kamenné gotické štíty se znaky. Piastovským motivem byli orlové.

Informace pro dezorientované: Zámecký komplex naleznete, když odbočíte krátce před českými hranicemi doprava, vysoko do kopce.