Hrad ve městě Cieszyn

řícenina zámku leľí na kopečku nad řekou Ol±í. První, pravděpodobně je±tě dřevěny zámek byl poprvé zmíněn v letech 1245 a 1246 v testamentu hraběte Mieszko Opolski. Zděnný zámek nechal postavit zřejmě v první polovině 14. století hrabě Kazimierz I. a poté jej nechal dodělat Přemysl I. (1358 - 1409). Hrad měl čtyři věľe a obranné zdi s ba±tami. Zbytky uměle vytvořených zdí z 19.století, které se zachovali, se nacházejí v loveckém zámku. V 15. století byl zámek rozdělen dvěma hrabatům na horní a dolní dvůr. Jiľní část zámku patřila hraběti Bolkovi a severní kníľeti Přemyslovi.

Zámek byl v letech 1484, 1520, 1528, 1552, 1570 a 1603 poničen ohněm. Během třicetileté války byl hrad vícekrát dobit, jak ±védskými, tak později i rakouskými vojsky. V druhé polovině 17.století byl zámek téměř zničen. Nakonec 

Widok z lotu ptaka od południowego-zachodu, fot. ZeroJeden, X 2012

byly v roce 1839 strľeny zdi i obranné opevnění.

Ve spodní části uměle vytvořených ruin se zachovala : věľ, rotunda a zbytky přízemních zdí jako fragmenty kulatých rohových ba±t. Věľ Piastovců se nachází na nejvy±±ím vrcholu v severozápadním okrsku. Spodní část gotické věľe pochazí z poloviny 14. století. V 15. století byla zvý±ena a 19. a 20. století restaurována. Lomové kameny, oblast rohu a okenní rámy se zachovali díky kamenným kvádrům. Vrchní část věľe v polském stylu se skládá s cihel. Věľ je čtyřhranná. Roz±ířený podstavec má ve vý±ce zemského povrchu a odskok stěny na poloviční vý±ce. Věľ má 5 poschodí.

Zamek je podsklepený, přičemľ rozsáhlé místnosti se rozprostírají také na navazující plo±e. Okna jsou kvadraticky čtvercové a sbíhají se do půlkruhově lomených oblouků. Ve vrchních částech zdí se nalézá galerie s cimbuřím. V koutech, pocházející ze 14. století, jsou silně po±kozené kamenné gotické ±títy se znaky. Piastovským motivem byli orlové.

Informace pro dezorientované: Zámecký komplex naleznete, kdyľ odbočíte krátce před českými hranicemi doprava, 

Drzeworyt według obrazu Alchimowicza, Tygodnik Illustrowany 1883 ze zbiorów Biblioteki Instytutu Badań Literackich PAN

vysoko do kopce.