Hrad ve městě Dębno

rvní opevněné tvrziątě zde nechal postavit ve druhé polovině XIII. století rod Gryfitů. Bylo to ąlechtické sídlo, vybudované ze dřeva a hlíny na oválném půdorysu. Nacházelo se na nevelkém pahorku a lemoval je příkop. Později se stalo majetkem rodu Pobogů a v polovině XIV. století se ocitlo v rukou Odřivousů. V letech 1470-1480 dal Jakub Dubinský na místě tvrziątě vystavět zámek z kamene a cihel. Půdorys zámku tvoří nepravidelný obdélník. Vąechna čtyři křídla mají dvě jednotraktová podlaží a v nárožích západního křídla stojí dva bastiony, ve spodní části kruhové, v horní pak osmiboké. V prvním patře tohoto křídla jsou obytné a reprezentační místnosti bývalých majitelů a v přízemí je rozlehlý sál, zvaný koncertní síň. Východní křídlo má v severní a jižní fasádě arkýře. Do východní zdi tohoto křídla byla vložena polygonální přístavba, nejspíąe zámecká kaple. Na nádvoří se nachází studna. Daląími majiteli dubenského panství byli Wesseliniové, v XVIII. století Tarlové, od poloviny XVIII. století Lanckoronątí, Rogovątí a Rudničtí. V XIX. století zámek vyhořel. Požár zničil hlavně interiery. Od roku 1835 patřilo Dubno Jastrzembským, a to až do roku 1945. Po válce sloužil zámek nejprve jako stanice občanské milice. V letech 1970-1978 byl důkladně zrestaurován a od té doby je v něm umístěna odbočka krajského muzea v Tarnově.