evnost-hradiątě v Golaňci je poprvé připomínána k roku 1383, ale dosud není jisté, ľe tato zmínka patří k dodnes dochované věľi. Tu postavili určitě

před koncem 14. stol. Palukové, vlastníci zdejąího panství. V jejich době byla

hradní opevnění kostruována jeątě ze dřeva a hlíny a dřevěné byly i

hospodářské budovy. Věľ se tyčí na břehu jezera Smolary východně od osady.

Ve druhé polovině 15. stol. se stali majiteli Golaňce Grudzinątí a ti

hradiątě značně roząířili. Kolem vlastní věľe byla postavena nevysoká

obvodová zeď na obdélníkovém půdorysu. Nově vzniklý prostor byl pak příčnou

zdí rozdělen na dva dvory. Věľ se tak ocitla na severním, zatímco přístupová

cesta vedla nejdříve na jiľní dvůr. Samotný vstup tam chránila bránová věľ v

západní zdi. Cesta pak pokračovala přes dělící zeď. V severozápadním 

Rekonstrukcja rzutu II i I piętra według J.Skuratowicza [pramen]

nároľí

stávala válcová věľ. Podél jiľní hradby stála přízemní hospodářská budova se

třemi místnostmi. Ve východní části jiľního dvora zřejmě stávala jeątě

čtyřboká věľ.

Grudzinątí vlastnili zámek aľ do počátku 17. stol. Pak přeąel do majetku rodu

Smoguleckých. Za ąvédských válek byl vypálen, ale po odchodu ©védů byl

obnoven. Pak často měnil majitele. Mezi nimi byli Flemmingové, Przebendowątí,

Mielľinątí. Koncem 18. stol. patřil rodu Czarneckých. Tenkrát začal chátrat a

na počátku 19. stol. přestal být uľíván, byl opuątěn a začal se měnit v

ruinu. V 90. letech 20. stol. zde prováděl výzkumné práce Antonín Kasinowský.

Ukáz na mapě