Hrad ve městě Golub-Dobrzyń

ocná pevnost, s přes dvěma metry tlustými zdi, stojí na výrazném pahorku. Byla postavena na hranicích s Německým rytířškým řádem, hned vedle polského Dobrzyn, v letech 1296 ? 1306 pruským mistrem Konradem von Sack. Hrad se skládá z cihel a má formu čtverce s uzavřeným vnitřním dvorem, který byl ze čtyř stran od budovy vymezen křížovými chodbami.

Na předhradí z venkovní strany se nalézaly v rohovém bodě zakulacené věže s kvadratickým základem. Zachovalá zůstala 

fot. ZeroJeden, III 2012

jen jižní věž, postavena roku 1422 a vybavená střelnými zbraněmi. Do hradních sklepení zavírali nevraživé poddané. Jejich nářky jsou do dnes slyšet v žalářích...

Zachovala se také mučírna, z doby Německých rytířských řádů, s háky na deskách, na kterých byli zavěšeni vězni. Také když dnes kancelář polského turistického spolku a znalců rozhodne, mučírny dokáží ještě dnes zapůsobit na návštevy. Před druhou světovou válkou existovala ještě mísa s puklinou, sloužící k ?mučení kapkou vody?. Celé hodiny se sbírá kapka vody, která potom měla spadnout na vězně. Dokázalo to vězně dovézt k šílenství a některé dokonce až k smrti. Skryté dveře, tajné východy a různé úkryty v starém hradu byli dějistěm mnohých dramatických událostí. V jihozápadním hradu se nacházelo velké předhradí ve tvaru obdelníku, chráněné obranou zdí a čtyřmi rohovými věžmi.

Roku 1410 dobila hrad armáda Vladislava Jagelonského. Avšak následujícího roku byl hrad opět v rukou Německých rytířských řádů.

V roce 1422 byl znovu dobit Polskem. Vladislav Jagelonský hrad obsadil s polskou družinou 

Plan zamku i podzamcza w Golubiu, 'Die Bau- und Kunstdenkmäler des Kreises Strasburg', 1891

a nařídil strhnutí venkovní jižní veže hradu. Patrně byla v tomhle obléhání lehce obsaditelná. Střelba polských děl značně poškodila tlusté obranné zdi. Což bylo završeno nezbytnými opravářskými pracemi.

Pomocí lsti roku 1462 znovu hrad získali do své moci Německé rytířské řády.

Ale už po čtyř letech patřil hrad k panství Kazimíra Jagelonského, který zde zařídil zemský úřad.

V 16.století byl dříve nudně gotický hrad předělán do velmi elegantního pozdněrenesančního stylu. Na zdech byla krásná atika. Do velkého kruhu namalovali polsko-pruský znak. Na krajích hradu vznikly malé věžičky. Během deseti let se hrad změnil v nádhernou rezidenci.

Král Zigmund III. Waza jej poté daroval své sestře Anně. Hrad Golub se tak stal často navštěvovaným místem. Anna Wazowna se zajímala jak o mnoho oblastí vědy, tak i o botaniku. Na starém opevnění tak vznikly krásné zahrady v italském stylu, ve kterých se začal pěstovat poprvé v Polsku tabák jako okrasná květina.

Mezitím hrad zaplavili a zpustošili Švédové.

Francouzové zde zařídili v době Napoleonských válek nemocnici.

V roku 1842 a 1867 zničil prudký vítr 

Zamek i miasto na sztychu Erika Dahlbergha z dzieła Samuela Pufendorfa 'De rebus a Carolo Gustavo gestis', 1656 rok

části atiky. Hrad chátral.

Po druhé světové válce se tahle nádherná stavba kulturně adaptovala. V hradu se nalézá regionální muzeum, knihovna i hotel.

Pod patronátem polského spolku pro turistiku a zeměznalectví se organizovali řecnické soutěže, rytířské turnaje na hradním nádvoří a koncerty v středověkých komnatách.

Do dnes se vypráví, že Anna Wazowna se zde čas od času ukáže a chodí bez cíle jako náměsíčná hradními sály. Říká se, že hlídá své panství. Strach před bílou paní ochránil hrad údajně před mnoho zloději. Někteří jsou ochotni přísahat, že ten kdo si něco přeje v ložnici královny, přání se z jistotou splní. Přání se splnilo i samotnému ministrovi.

Nachází se zde také schody, na nichž jezdil rytíř na svém koni, do sálu v prvním poschodí. Dříve to bylo běžné. Běda, když šel někdo nahoru pěšky! Pověst říká, že v neočekávaném momentu sám rytíř bez koně zařehtá. Jednou to někoho zastihne během jeho svatby.

Staré zdi jistě ještě všechny tajemství neprozradili!