a pøelomu 13. a14.století stávala na území Starého Mìsta opevnìná døevìná rezidence krakovských biskupù.Tato rezidence byla na poèátku 14.stol. po váleèných událostech opu¹tìna a mìnila se ve zøíceninu. Na sousedním vr¹ku nechal biskup Jan Grot vystavìt nový zdìný zámek. V poèáteèní fázi stavby jej tvoøila válcovitá vì¾ a obvodové zdi s branou od západu. V dal¹ích letech a obdobích byl zámek roz¹iøován a pøestavován následujícími biskupy, mezi jinými Floriánem z Mokrska, Janem Konarským, Filipem Padniewským a Martinem Szyszkowským.. Bìhem tìchto 

Foto: ZeroJeden, VII 2006

pøestaveb získal samotný zámek trojúhelníkovitý pùdorys a k nìmu pøibylo na severní stranì pøedzámèí. V 15. století pøibyla opevnìná vì¾ovitá brána, do ní¾ vedl most .V 16.století byl zámek od základù pøestavìn na renesanèní rezidenci. Tenkrát vznikla vìt¹ina staveb, pøiléhajících k obvodovým zdem a pøedzámèí bylo posíleno bastionovými fortifikacemi. Na poèátku 17.století byl celý komplex opìt èásteènì pøestavìn, pøedev¹ím byly modernizovány fortifikace pøedzámèí. V roce 1655 byl objekt po¹kozen ¹védskými nájezdy, následnì pak útoky Rákocziho vojákù. V roce 1670 vystavìl biskup Andrzej Trzebicki tvrz. V roce 1788 pøe¹el zámek do vlastnictví státu a zaèal chátrat pro nedostateènou údr¾bu. Po¾ár na poèátku 19,.stol. dokonèil jeho zkázu.

Ukáz na mapì