Hrady a zámky Polska
Update
Uživatel:

Heslo:

neodhlašovat

Založení účtu
blank
blankPuck - Wersja polskaPuck - Deutsch

Hrad ve městě Puck

 (Puck • Putzig) 

Legendy
Zmínky
blankCestování (Musíte se přihlásit)blanktlo


Překlad:

jLokalizacja zamku na mapie Polskiiž v raném středověku stávala u ústí řeky Plutnice do Baltského moře rozvinutá a mezinárodně významná osada s přístavištěm. V její blízkosti založila gdaňská knížata někdy ve 12. stol. kostel. Archeologické průzkumy však prokázaly, že nestál na místě pozdějšího zámku.
Když Křižáci obsadili Pomoří, založili v Pucku kol. roku 1310 instituci, zvanou "rybicki". Byla to instituce křižáckého řádu, která kontrolovala obchod s mořskými rybami a také zajišťovala dodávky ryb ostatním komendám řádu pro postní čas. Nevíme jistě, kde bylo jeho sídlo, neboť zámek byl vybudován ještě později. V roce 1348 bylo založeno město Puck. Nebylo to v místě bývalé osady v ústí řeky Plutnice, ale směrem na jih na vyvýšeném místě, chráněném před mořským příbojem. Kdy přesně bylo započato se stavbou zámku nevíme, ale časové 
Zamek w Pucku
Widok z lotu ptaka od południa, fot. ZeroJeden, V 2013
rozmezí, kdy stavební práce probíhaly, lze poměrně přesně určit díky historickým pramenům. Z inspekčních zápisů ze třetí čtvrtiny 14. stol. vyplývá, že před rokem 1389 bylo v pucké cihelně uloženo značné množství stavebního materiálu. Podobné zásoby jsou zde vytvářeny do roku 1407. Mohlo by to znamenat, že v Pucku se intenzívně stavělo od posledního desetiletí 14. stol. a vedle zámku se stavěly i městské hradby a farní kostel. Se stavbou zámku se začalo určitě ještě na začátku 15. stol., neboť ve stavební vrstvě byly během archeologických prací nalezeny mince, používané v letech 1400-1420.
Křižácké ?Rybickiego? sídlo tvořily pravděpodobně dvě zděné budovy. Zděný dům, nazývaný později ?starý?, stával nad západním příkopem a měl rozměry 22, 5 x 10, 5 metrů. Byl čtyřpodlažní, nad sklepy byla dvě obytná patra a podkroví. Z východní strany vystupoval rizalit, do nějž bylo vestavěno schodiště. Je možné, že podkroví mělo i obrannou funkci. Při rekonstrukci J. P. Gajewský tuto možnost nevzal v úvahu.
Základy a přízemí byly vyzděny z kamene, výše se stavělo z cihel.
Druhou 
Zamek w Pucku
Projekt rozbudowy fortyfikacji miasta z około 1640 roku według J.Wieczorkiewicza [pramen]
budovou byla obytná a obranná věž, několikrát připomínaná v dokumentech. Stávala v severovýchodním nároží zámeckého dvora a byla postavena mnohem dříve, než zmíněný dům. Pocházela možná ještě z časů kastelu.
Nevíme, zda byl zámek od počátku obehnán hradbami, ale určitě stála zeď, vedená jižním směrem a spojující ?starý dům? s městskými hradbami. Vedle těchto dvou budov patřily k zámeckému komplexu hospodářské budovy na nádvoří, coby součást velkostatku, dále mlýn, pila a cihelna, stojící na západ od hlavní budovy.
Za třináctileté války byl zámek brzy obsazen vojáky pruského svazu a byl velmi poškozen.. O půl roku později v červnu 1454 dal Kazimír Jagielonský Puck do zástavy burmistrovi gdaňskému a roku 1456 byl Puck Gdaňsku odstoupen.. V polovině roku 1456 koupil pucký zámek z vlasti vyhnaný švédský král Karel Knudson Bonde, který bydlel v zámecké věži, neboť hlavní budova - ?starý dům?, byl zřejmě poškozen.
Roku 1460 získali Puck Křižáci a ti roku 1462 po dlouhém obléhání gdaňskými vojsky kapitulovali.
Po druhém Toruňském míru ustanovil Kazimír Jagiellonský v Pucku starostenský úřad - ?starostwo?, který zde byl do roku 1491. Zámek byl zastaven Gdaňsku.
V roce 1517, za vlády Zikmunda Starého, vznikl v Pucku oddíl tzv. ?Královských kaprů? - mořské stráže, která kontrolovala mimo jiné vývoz zbraní do Ruska.
V roce 1520 byly zámek i město vyplundrovány křižáckými vojsky, spěchajícími do Braniborska. Další z polských králů, Zikmund August, sledoval znepokojeně rostoucí monopol Gdaňska v námořním obchodě 
Zamek w Pucku
Widok z lotu ptaka od południowego-zachodu, fot. ZeroJeden, V 2013
a aby omezil jeho vliv, rozhodl se podporovat město Puck. Avšak útoky švédských vojsk, mající za cíl oslabení polských pobřežních měst, králův záměr značně zbrzdily. Z roku 1565 se dochoval inspekční zápis, v němž je uvedeno, že tehdejší starosta města obýval dřevěný dvorec se zděnou věží. Křižácký dům nebyl po polovině 15. stol. obnoven. Záznam také hovoří o značných škodách na městském opevnění.
V roce 1568 začala obnova zámku a také byly posíleny jeho obranné prvky. Při tom byla pravděpodobně postavena nová brána v jihozápadním nároží a také menší věž mezi ?starým domem? a novou branou. Další práce byly prováděny po roce 1618, kdy |Jan Weiher nechal postavit u jihozápadní zámecké zdi zbrojnici a sýpku ve vyšším patře.
Za první polsko-švédské války bylo město obsazeno Švédy a obklíčeno polským vojskem. Nejspíše během těchto válek v letech 1626 - 1627 byla zničena nejstarší část zámku - věž. Z této doby pochází plán města, vypracovaný odborníkem na stavby opevnění - Fryderikem Getkantem. Na něm je přesně zachycena zástavba zámeckého komplexu. 
Zamek w Pucku
Widok z lotu ptaka od południowego-zachodu, fot. ZeroJeden, V 2013
Úplnou podobu zámku je možné vytvořit kombinací Getkantova plánu s inspekčním zápisem z roku 1628. Podle něj byl zámek oddělen od města dřevěno-cihelnou (hrázděnou) zdí, od moře byl chráněn sypaným valem s dělostřeleckými stanovišti, sloužícím také k obraně přístavu. Podél tohoto valu stál na nádvoří nový zděný dům.
Ještě ve dvacátých letech 17. stol. byla plánována výstavba nových opevnění s bastiony kolem města i zámku. Na elekčním sněmu v roce 1632 byl tento požadavek obzvláště zdůrazněn v souvislosti se závazkem krále Vladislava IV. Vasy opevnit celý region. Finanční potíže však znemožnily realizaci tohoto záměru, prováděného Fryderrikem Getkantem, a opuštěná nedokončená opevnění nad mořem nebyla schopna zastavit útok švédských vojsk v roce 1655. Samotný Puck byl včas dozbrojen a přes několikeré obléhání nebyli Švédové schopni do města proniknout. Tato vytrvalá obrana přispěla k pochopení strategického významu Pucku po švédských vpádech a tak byl zámek ještě dlouho poté udržován v plné bojové pohotovosti. Přesto v roce 1703 posádka již 
Zamek w Pucku
Foto: ZeroJeden, X 2002
nedokázala zámek a město po dalším vpádu Švédů udržet. Když pak Švédové město opustili, zámek ztratil svůj význam. V roce 1772 zde přes značné škody přijal poslední starosta Pucký, Jan Przebendowský, komisaře pruského krále. Po prvním dělení Polska pruská vláda předala zámek evangelické církvi. V roce 1795 přešla část zámku do soukromého vlastnictví. V roce 1825 začaly demoliční práce, které skončily v r. 1844. Tenkrát byl na bývalém zámeckém nádvoří postaven evangelický kostel. Ani ten však již neexistuje, neboť byl demolován v polovině 20. stol.
V roce 1977 zde proběhly první archeologické práce pod vedením prof. Tadeáše Grabarczyka z University v Lodži a v posledním desetiletí 20. stol. vedla podobné výzkumné práce ve velkém Mgr. Martyna Milewská a prof. Jerzy Kruppe. V průběhu těchto posledních výzkumů byly objeveny zbytky zámeckých zdí, sklepů a přízemí a po ukončení výzkumu bylo vše opět zakryto zeminou. K průzkumu byla vhodná pouze západní část zámeckého terénu, kde stával ?starý dům?, ostatní prostory byly v průběhu času postupně 
Zamek w Pucku
Widok Pucka z lotu ptaka od południowego-zachodu, fot. ZeroJeden, V 2013
zarovnávány a upravovány. Dnes již jen tu a tam vystupují ze země ojedinělé kameny.







Zamek w Pucku - Północny fragment pozostałości, fot. ZeroJeden, VI 2011 Zamek w Pucku - fot. ZeroJeden, VI 2011 Zamek w Pucku - Foto: ZeroJeden, X 2002 Zamek w Pucku - Widok z lotu ptaka od południa, fot. ZeroJeden, V 2013 Zamek w Pucku - Widok Pucka z lotu ptaka od południowego-zachodu, fot. ZeroJeden, V 2013 Zamek w Pucku - Widok z lotu ptaka od południowego-zachodu, fot. ZeroJeden, V 2013 Zamek w Pucku - Widok z lotu ptaka od południowego-zachodu, fot. ZeroJeden, V 2013 Zamek w Pucku - Niezrealizowany projekt rozbudowy umocnień Pucka z 1629 roku z zaznaczonym zamkiem  [<a href=/bibl_ksiazka.php?idksiazki=211&wielkosc_okna=d onclick='ksiazka(211);return false;'>źródło</a>] Zamek w Pucku - Projekt rozbudowy fortyfikacji miasta z około 1640 roku według J.Wieczorkiewicza  [<a href=/bibl_ksiazka.php?idksiazki=211&wielkosc_okna=d onclick='ksiazka(211);return false;'>źródło</a>] Zamek w Pucku - Plan Pucka z 1634 roku według Fryderyka Getkanta  [<a href=/bibl_ksiazka.php?idksiazki=377&wielkosc_okna=d onclick='ksiazka(377);return false;'>źródło</a>] Zamek w Pucku - Rekonstrukcja domu wójta krzyżackiego w Pucku według M.Milewskiej, G.Zborowskiej i J.Kruppe'go  [<a href=/bibl_ksiazka.php?idksiazki=211&wielkosc_okna=d onclick='ksiazka(211);return false;'>źródło</a>]
Serwis wykorzystuje technologi? cookie w celu uprzyjemnienia u?ytkowania.

Jeśli jesteś zainteresowany zakupem książek o tematyce zamkowej to zapraszam do przejrzenia biblioteczki wystawionej na sprzedaż. Zebrana kwota zasili cel charytatywny.